Spoustu lidí odsuzuje barf i z důvodu toho, že jim připomíná trendy v současné lidské výživě, kterých se často chopí určitá skupina zapálených nadšenců a nemilosrdně je prosazují, ať už se jedná o vegetariánství, veganství či např. paleo. Často také slýchám, že je psí metabolismus v podstatě stejný jako ten lidský. To vše mě přivedlo k tomu zamyslet se i nad tím, co by vlastně měli jíst lidé tím stejným způsobem, jakým jsem zpracovala tyto stránky. 

Výzkumy ukazují, že předci hominidů (např. Australopithecus) byli frugivorní a býložraví. První důkazy o zpracovávání masa, resp. živočišných produktů, jsou 3 miliony let staré a týkají se druhu Homo habilis, který začal využívat první nástroje k drcení kostí. Zároveň začal konzumovat ořechy, semena a hlízy. 

Známky využívání ohně se poprvé objevují u Homo erectus. S objevením Homo sapiens se začalo vaření na ohni hojně využívat a koreluje tak s redukcí našich zubů a střev. Některé studie ukazují, že růst objemu lidského mozku koreluje s vzestupem vaření a konzumace masa, nově dokonce i s vařením hlíz, což je zároveň novou adaptací Homo sapiens - schopnost efektivně trávit varem upravený škrob. Tyto mutace jsou pravděpodobně zhruba 200 000 let staré. Dále se člověk adaptoval ke konzumaci mořských plodů.  V období pozdního pleistocénu (cca 130 000 - 10 000 př.n.l) rostlo zastoupení živočišných produktů.

Strava Homo sapiens se tedy lišila v závislosti na regionu, ale z výše uvedených informací víceméně vyplývá, že takový "barf pro lidi" by vypadal asi takto: 50% živočišné složky, 50% rostlinné složky, přičemž kostní morek by měl tvořit 5% z živočišné složky, 10% játra a ještě jeden orgán, 35% svalovina (ryba, mořské plody, zvěřina, domácí zvěř, vejce). Většinu (cca 38%) z rostlinné složky by měly tvořit škrobnaté suroviny (batáty, brambory, dýně - klidně i obilniny), 7% zelenina a 5% semena a ořechy. 

Ironické však na tom je, že pokud si představíte takový průměrný talíř s jídlem, tak jeho obsah víceméně odpovídá výše uvedeným procentům (až na morek a vnitřnosti). Takový řízek se salátem a bramborovou kaší je v podstatě 50% živočišná složka a 50% rostlinná s přebytkem škrobnatých surovin v rostlinné části. 

Na závěr bych si dovolila říct jedno poznámku - z výše uvedeného vyplývá, že si lidé vaří a jí maso již zhruba 3 miliony let, což je dost dlouhá doba na to, aby se naše tělo adaptovalo na trávení zpracované stravy, proto si naše tělo také lépe dokáže poradit s průmyslově zpracovanými pokrmy oproti psům. 

Pes byl domestikován zhruba před 20 000 lety, což není ani 1% z doby, po kterou konzumujeme zpracovanou stravu my lidé. Navíc vařené a pečené produkty konzumovali především lidé a psi měli přístup většinou pouze ke zbytkům, takže jakékoliv zpracované jídlo konzumovali spíš vzácně. Granule, jak už víme, existují sotva 100 let (0,003% z doby, po kterou lidé konzumují zpracovanou stravu). Do té doby jedli psi převážně syrovou nezpracovanou stravu. Není pak příliš překvapivé, že po takto náhlé a radikální změně stravy (to ani nemluvím o skutečnosti, že spoustu značek má na prvním místě obilí a ne maso) došlo k nárůstu zdravotních potíží u psů. Přeci tygr, který by žil jen o zelenině, by také příliš dlouho nežil...